 |
Pražský hrad | |
| Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta | ||
|
| ||
 |
Krematorium v Nymburce | |
| Slavnou Le Corbusierovu definici architektury naplňuje budova Nymburského krematoria „Vědecká, moudrá a velkolepá hra objemů, sdružených pod sluncem“. | ||
|
| ||
 |
Hradec Králové – salon republiky | |
| Josef Gočár za 30 let zdejšího působní připravil pro Hradec na 30 projektů a svým regulačním plánem zásadně ovlivnil i budoucí rozvoj města. To se pak na oplátku stalo kronikou osobního vývoje architekta a jeho cesty od secese až ke konstruktivismu. | ||
|
| ||
 |
Masarykovo zdymadlo Střekov | |
| Zdymadlo přetínající Labe pod hradem Střekovem v Ústí na Labem bylo postaveno pro zlepšení splavnosti zdejších peřejí a je posledním vodním stupněm labské vodní cesty na českém území. Střekovský jez patřil v období první republiky mezi největší... | ||
|
| ||
 |
Mohyla Generála M. R. Štefánika na Bradle | |
| Charakteristická bíle se skvoucí terasovitá stavba představuje typickou čistotu architektonického projevu Dušana Jurkoviče. Celá stavba je postavená z travertinových bloků. Z celého pomníku je krásný výhled do kopanického kraje. | ||
|
| ||
 |
Brněnské výstaviště | |
| Areál brněnského Výstaviště vznikl koncem 20. let 20. století pro Výstavu soudobé kultury. Specifická úloha výstavních pavilonů byla příležitostí, kde mohly naplno zaznít nejprogresivnější stylové projevy doby. | ||
|
| ||
 |
Nová radnice v Ostravě | |
| Stavební práce byly započaty 20. dubna 1925. Původní návrh počítal s kamennou budovou i věží, která měla připomínat palác Signorie ve Florencii. | ||
|
| ||
 |
Druhá budova Matice slovenskej Martin | |
| Druhá budova Matice slovenskej nahradila pôvodné sídlo tejto inštitúcie, ktoré sa odpredalo štátu. Architektonický návrh vyšiel z dvojkolovej súťaže, ktorej víťazom sa stal v roku 1924 Ján Palkovič z Turčianskeho Svätého Martina. | ||
|
| ||
 |
Veletržní palác v Praze | |
| Roku 1974 zachvátil budovu rozsáhlý požár a shořela na holý skelet. Po dlouhém váhání nakonec bylo rozhodnuto o rekonstrukci a následném využití stavby pro potřeby Národní galerie. Rekonstrukce započala roku 1986 pod vedením architekta Masáka | ||
|
| ||
 |
Bechyňský most | |
| Bechyňský Duhový, původně Jubilejní most byl dlouho největším železobetonovým mostem v Československu. V současnosti jde stále o deváté největší rozpětí železobetonového oblouku u nás. Unikátní je i tím, že od začátku slouží žel. i silničnímu provozu | ||
|
| ||
 |
Masarykovy domovy v Praze-Krči | |
| Vzájemně propojené, racionálně rozvržené pavilony osazené v zeleni, skýtaly zázemí pro 3 300 osob, přičemž velkou inovací byl např. pavilon pro manželské páry. | ||
|
| ||
 |
Starý Spořilov, Praha – zahradní město | |
| Zrod Spořilova podnítil Václav Sklenička, ředitel Vinohradské Spořitelny, která akci podpořila nízkými úroky. V roce 1925 ustavené družstvo Spořilov oslovilo profesora ČVUT Josefa Bertla a pod jeho vedením se začala rýsovat podoba nové obytné čtvrti. | ||
|
| ||
 |
Krematorium v Brně | |
| Návrh krematoria vzešel ze soutěže brněnského magistrátu, v níž byl Wiesnerovi konkurentem například Pavel Janák. Porotu však více zaujal realizovaný návrh, který budovu krematoria usadil na pozemku nezvykle – bočním průčelím blíže k hlavní ulici. | ||
|
| ||
 |
Strahovský stadion | |
| Strahovský stadion patří se svými 63 tisíci m2 k největším sportovním stadionům světa. Jeho současná podoba je jedinečným výsledkem postupného rozrůstání od 30. do 70. let 20. století a je tak zajímavou kronikou vývoje stavebního umění a technologií. | ||
|
| ||
 |
Hotel Avion v Brně | |
| Hotel Avion je funkcionalistická budova stojící v centru Brna v České ulici poblíž náměstí Svobody, spolu s Vilou Tugendhat jediná národní kulturní památka tohoto architektonického stylu v Brně.[1] Hotel vznikl v roce 1928 | ||
|
| ||
 |
Kostel sv. Václava v Praze – Vršovicích | |
| Neobvyklý kostel, který je dominantou Náměstí Svatopluka Čecha v Praze-Vršovicích, je jedním z prvních kostelů katolické církve u nás, postavených ve stylu konstruktivismu. | ||
|
| ||
 |
Vysokoškolský internát Lafranconi Bratislava | |
| Budova univerzitného internátu bola prvá tohto druhu na Slovensku. Komplex tvoria dva objekty, ubytovací a spoločenský | ||
|
| ||
 |
Památník na Vítkově v Praze | |
| Památník na Vítkově je jednou z významných pražských dominant, která se stala symbolem demokratické tradice státu. Předpolí stavby ve stylu klasicizující moderny zaujímá socha Jana Žižky z Trocnova od Bohumila Kafky. | ||
|
| ||
 |
Vila Tugendhat | |
| Vila sklízela od počátku obdiv i kritiku. V době, kdy bylo aktuálním tématem minimální bydlení, byl tento palác v jistých kruzích stěží akceptovatelný. Sídlo „židovských kapitalistů“ čekal pohnutý osud a léta devastace vedla až k fyzickému ohrožení. | ||
|
| ||
 |
Hotel Palace kúpele Sliač | |
| Kúpeľný hotel Palace*** ako najväčší objekt kúpeľov Sliač patrí medzi najvýznamnejšie diela pražského architekta Rudolfa Stockara, ktorý naň vyhral súťaž vypísanú v roku 1924 ministerstvom verejného zdravotníctva. | ||
|
| ||
 |
Háskova vila v Jablonci nad Nisou | |
| Vila od architekta Heinricha Lauterbacha (1893–1973) ztělesňuje nejprogresivnější myšlenky o novém bydlení, které se formovaly v kruzích německého Werkbundu, Bauhausu apod. a patří k nejkrásnějším modernistickým vilám u nás. | ||
|
| ||
 |
Baťúv Zlín | |
|
| ||
 |
Kolonádový most Piešťany | |
| Kolonádový most (tiež Sklený most) je najdlhším krytým mostom na Slovensku a je národnou kultúrnou pamiatkou nachádzajúcou sa v Piešťanoch nad riekou Váh. Dielo architekta Emila Belluša | ||
|
| ||
 |
Obytný súbor Avion Bratislava | |
| Avion patrí medzi prvé funkcionalistické stavby v Bratislave. Je Národnou kultúrnou pamiatkou a Stavbou 20. storočia v oblasti bývania na Slovensku. Postavený je na území pôvodnej obce Blumentál. Výstavba prebiehala na periférii Bratislavy, | ||
|
| ||
 |
Tepelná elektrárna ESSO v Kolíně | |
| Elektrárenský komplex společnosti ESSO, vystavěný 1929–1932 na pravém břehu řeky v kolínském Zálabí, vyvolal záhy po svém dokončení značnou pozornost. | ||
|
| ||
 |
Penzijní ústav (Dům odborových svazů) v Praze | |
| Dvanáct pater vysoká budova se světlým keramickým obkladem, dodnes dobře patrná v pražském panoramatu, byla vystavěna ve 30. letech pro potřeby Penzijního ústavu. Získala přízvisko „pražský mrakodrap“. | ||
|
| ||
 |
Nádraží v Hradci Králové | |
| Víceúčelová budova Hlavního nádraží v Hradci byla postavena jako reprezentativní vstupní brána do sídelního města Státních drah. Monumentální stavba, postavená ve stylu klasicizující moderny, byla ve své době nejmodernějším nádražím v republice. | ||
|
| ||
 |
Elektrické podniky hl. m. Prahy | |
| Elegantní budova s keramickou fasádou byla rozvržen do sestavy křídel, výškově i proporcemi určených podle provozu. Dostatek světla zajistily vnitřní dvory i užití skleněných příček a luxferů. | ||
|
| ||
 |
Vltavská vodní kaskáda | |
| Vltavská kaskáda je soustavou 9 přehrad rozmístěných na horním a středním toku Vltavy. Podnětem k úpravám řeky bylo nejprve její splavnění, po první světové válce začala být však aktuální i otázka využití vodní energie. | ||
|
| ||
 |
Francouzské školy v Praze – Dejvicích | |
| Areál tzv. Francouzských škol byl postaven podle návrhu avantgardního architekta Jana Gillara. Elegantní stavby osazené v zeleni sledovaly ty nejprogresivnější trendy v oblasti školských staveb a systému výuky. | ||
|
| ||
 |
Železničná trať Červená Skala – Margecany | |
| Trať začali stavať v roku 1931 s viacerými technickými unikátmi. Stavalo sa v náročných podmienkach, v tečúcich pieskoch, keď z tunela vytekala voda v množstve až 35 litrov za sekundu. | ||
|
| ||
 |
Osada Baba v Praze | |
| Realizováno bylo 33 domů, z nichž žádný nebyl návrhem úvodní soutěže. Stavět se začalo v dubnu 1932 a v září byla výstava otevřena, aby měli návštěvníci možnost nahlédnout do útrob rozestavěných exponátů. | ||
|
| ||
 |
Tyršův most přes Radbuzu v Plzni | |
| Tyršův most přes řeku Radbuzu byl v roce 1994 zařazen mezi národní kulturní památky, téměř vzápětí prošel celkovou obnovou. Je dlouhý 76,8 m, původně byl široký 9 m, ale přestavbou v roce 1995 byl rozšířen na 11 m. | ||
|
| ||
 |
Letiště Ruzyně | |
| Za 4 roky stavebních prací byl vybudován letecký areál o rozloze 80 ha, skýtající 8 zpevněných travnatých drah se zapuštěnými světelnými návěstidly a dalším špičkovým technickým vybavením (maják, světlomety, navigace). | ||
|
| ||
 |
Budova Manderla Bratislava | |
| Budova je postavená nad ulicou a stojí na štyroch pevných stĺpoch. Medzi nimi je presklený parter, nákupný a podchodový priestor, v ktorom sa stáčala ulica. Vertikálny charakter budovy je zdôraznený vystupujúcimi piliermi na čelnej fasáde. | ||
|
| ||
 |
Československé pohraniční opevnění | |
| Systém stálého opevnění, který vybudovala Československá republika v zhoršující se mezinárodní situaci 30. let, je považován za jeden z nejpropracovanějších v Evropě | ||
|
| ||
 |
Visutá lanovka Skalnaté pleso – Lomnický štít | |
| Visutá lanovka Skalnaté pleso – Lomnický štít predstavuje druhý úsek lanovej dráhy vedúcej z Tatranskej Lomnice na Lomnický štít. V čase svojej výstavby predstavovala svetový unikát. Lanovka mala dĺžku viac, ako 6 kilometrov. | ||
|
| ||
 |
Sanatórium Vyšné Hágy | |
| Komplex trinástich budov sanatória vo Vyšných Hágoch je jedno z najvýznamnejších diel medzivojnovej architektúry bývalého Československa a patrí medzi svetovú špičku funkcionalistickej architektúry. | ||
|
| ||
 |
Skleněný palác v Praze – Dejvicích | |
| Elegantní stavba bytového paláce může být vzorem do dnešních dní. Je kultivovanou dominantou bubenečského náměstí, které svým trojkřídlým půdorysem městotvorně uzavírá. | ||
|
| ||
 |
Kúpalisko Zelená žaba Trenčianské Teplice – rekonštrukcia | |
| Zelená žaba je jedno z dvoch kúpalísk na území Slovenska, ktoré sú pre významné architektonicko-historické hodnoty zapísané v Ústrednom zozname pamiatkového fondu SR. Stavba, ktorú navrhol brniansky architekt Bohuslav Fuchs v roku 1937 | ||
|
| ||
 |
Národná banka Bratislava | |
| Patrí k významným funkcionalistickým dielam slovenského architekta Emila Belluša. Do 90. rokov 20. storočia v nej sídlila Národná banka česko-slovenská. Monumentálna stavba nesie znaky dobových procesov v architektúre | ||
|
| ||
 |
Obchodní dům Bílá labuť | |
| „Zázrak na Poříčí“, obchodní dům firmy Brouk a Babka dostal jméno podle hostince, který nahradil. Dvanácti podlažní nákupní palác, ze skla a železobetonu, navržený architekty Kittrichem a Hrubým, byl otevřen na prahu druhé světové války | ||
|
| ||
 |
Podolský most – Le beau pont de l´Europe | |
| Most je dlouhý 510 m a široký 8,5 m. Vozovka leží ve výšce 58 m nad dnem a minimálně 39 m nad hladinou Orlické přehrady. Největší oblouk má rozpon 150 m, tloušťku 2 m a vzepětí 41,8 m. Šířka klenby ve vrcholu oblouků je 7,5 metru, v patkách 9,5 metru | ||
|
| ||
 |
Vodná nádrž Oravská priehrada | |
| Vodná nádrž Oravská priehrada je súčasťou vodného diela vybudovaného na sútoku Bielej a Čiernej Oravy. Nachádza sa na severe Slovenska, v rovnomennom regióne. Hlavným účelom vodného diela je zachytiť vodu v čase povodní a zachytenou vodou | ||
|
| ||
 |
Mestský vodojem Trnava | |
| Z konštrukčného hľadiska tvorí vodojem šesť železobetónových nosných stĺpov zviazaných skružami a nesúcich plný valec vodnej nádrže. Výrazné sú tak aj tie časti, ktoré majú inokedy najmä konštrukčnú funkciu. | ||
|
| ||
 |
Karolinum, Univerzita Karlova – rekonstrukce | |
| Karolinská rekonstrukce je vrcholným dílem Fragnerovým i důležitým mezníkem v dějinách naší architektury. | ||
|
| ||
 |
Emauzy v Praze – přestavba | |
| Neobvyklé a nádherné věže klášterního kostela benediktinů v Emauzích jsou v pražských pohledech nezaměnitelné. Jejich železobetonová konstrukce s pozlacenými špicemi patří mezi to nejlepší v moderní církevní architektuře u nás. | ||
|
| ||
 |
Kolektivní dům v Litvínově | |
| Budova má nepravidelný půdorys souměrný podél příčné osy. Skládá se ze dvou zalomených samostatně stojících obytných křídel a střední budovy, která obě křídla spojuje. | ||
|
| ||
 |
Nádraží v Pardubicích | |
| Pardubické nádraží představuje nejen důležitý spojovací uzel na trati Praha-Olomouc, ale zejména jeden z vrcholů poválečného funkcionalismu. Víceúčelová „cihlová“ budova dominující Pernerovu náměstí. | ||
|
| ||
 |
Vodní dílo Fláje | |
| Jediná betonová pilířová přehrada v ČR, která je pro unikátní technické řešení hráze chráněnou kulturní památkou. Pilířová hráz je složena ze 34 bloků, z toho 19 je dutých typu Noetzli a 15 plných, tížných. | ||
|
| ||
 |
Sídliště Ostrava – Poruba | |
| Poruba – první krásné socialistické město Československa. Poválečný rozvoj průmyslu a těžby uhlí na Ostravsku přinesl nevídaný nárůst počtu obyvatel. S nástupem komunismu se havířsko-dělnická lokalita měla stát vzorem budoucích měst a obrazem kultury | ||
|
| ||
 |
Bytová panelová výstavba | |
| Výstavbu prvního čtyřpodlažního domu, postaveného podle návrhu Hynka Adamce a Bohumíra Kuly, umožnil i ve Zlíně vyrobený nový typ jeřábu. Dům označený G 40 (Gottwaldov 40 bytů) byl postaven za 4 měsíce a začal se stavět po celé republice. | ||
|
| ||
 |
Bratislavský hrad – rekonštrukcia | |
| Osemdesiatpäť metrov nad Dunajom sa týči Bratislavský hrad, neodmysliteľná súčasť panorámy mesta. Hlavným cieľom jeho ostatnej rekonštrukcie, ktorá prebieha v troch etapách, je zabezpečiť adekvátny estetický, kultúrny a voľnočasový priestor | ||
|
| ||
 |
Športová hala Pasienky v Bratislave | |
| Športová hala Pasienky je prvou veľkou športovou halou, ktorá bola zrealizovaná konštrukčne progresívnou technológiou. Keďže jej tvar je primárne určený statickým pôsobením konštrukcie a nie naopak. | ||
|
| ||
 |
Liškova vila ve Zlíně | |
| Budova, osazená ve svahu zlínského Hollywoodu Kudlova, pozoruhodným způsobem rozvíjí výraz tradiční baťovské cihelné architektury, doplněné o prvky pozdního romantizujícího předválečného funkcionalismu i poválečného dekorativního klasicismu. | ||
|
| ||
 |
Sídliště Invalidovna v Praze | |
| Sídliště dostalo statut experimentu – ověřovalo novou koncepci bydlení i některé nové stavební postupy (např. železobetonové předepjaté panely délky 6 m). Urbanistické řešení odvádělo dopravu na obvod sídliště | ||
|
| ||
 |
Plavecký stadion v Praze – Podolí | |
| Plavecký bazén v Podolí je perlou, spojující snad všechny klady stavitelského umění. Ladná křivka bazénové haly je umně usazena v bývalém lomu Podolské vápenky a využívá malebného zákoutí Kavčích hor, chráněného před prouděním větru. | ||
|
| ||
 |
Ústav makromolekulární chemie v Praze | |
| Budova Ústavu makromolekulární chemie byla již v době svého vzniku považována za přelomovou. Toto hodnocení se týkalo nejen nových technologických postupů ve výstavbě, ale do značné míry také nového výrazu, který nové technologie umožnily. | ||
|
| ||
 |
Hutnícky kombinát Košice | |
| Vzorom boli sovietske hutné kombináty. Stavať sa začalo v januári 1960. V skôr postavených objektoch zvarovne bývalého Hutného kombinátu (HUKO), sa vyrobili prvé rúry. O rok neskôr začala výrobu mostáreň. | ||
|
| ||
 |
Žďákovský most | |
| Žďákovský most patří k nejkrásnějším ocelovým obloukovým mostům na světě. Most je největším plnostěnným dvoukloubovým mostem světa, který k zachycení vodorovných sil nepoužívá táhlo. | ||
|
| ||
 |
Řetězový most ve Stádlci u Tábora | |
| Řetězový most ve Stádleci je jediným trvalým mostem na světě, který byl postaven ze stejných součástí na různých místech. Původní empírový most přes Vltavu na trase Písek Tábor | ||
|
| ||
 |
Vysoká škola poľnohospodárska v Nitre | |
| Vysokoškolský komplex je sídlom Slovenskej poľnohospodárskej univerzity v Nitre je jednou z najvýznamnejších realizácií tohto druhu na Slovensku a zároveň jedným z najkvalitnejších diel domáceho povojnového modernizmu | ||
|
| ||
 |
Zvíkovské mosty přes Otavu a Vltavu | |
| Oba Zvíkovské mosty ležící na silnici z Mirovic do Milevska, patří k našim nejvyšším mostům. Jsou 252 m dlouhé, 10 m široké, 70–75 m nad dnem údolí a 30 m nad úrovní hladiny přehradního jezera. | ||
|
| ||
 |
Vodní nádrž Švihov – Želivka | |
| Vodní nádrž Švihov, známá spíše pod názvem Želivka podle toku, na kterém byla zbudována, je největší vodohospodářskou nádrží v Čechách i ve střední Evropě. Její zatopená plocha činí 1 602,6 ha | ||
|
| ||
 |
Lyžiarsky areál Štrbské Pleso | |
| „Areál snov“ patrí medzi najvýznamnejšie a najkrajšie športové areály na Slovensku. Nachádza sa v Mlynickej doline na Štrbskom Plese a leží vo výške 1 500 m n. m. Projekt vznikol v roku 1970 | ||
|
| ||
 |
Pamätník SNP v Banskej Bystrici | |
| Pamätník SNP v Banskej Bystrici je akýmsi vyvrcholením 60. liberálnych rokov 20. storočia, v ktorých vzniklo viacero významných architektonických konceptov. | ||
|
| ||
 |
Ještěd – hotel a vysílač | |
| Neobvyklá stavba, která ladnou křivkou dotváří horský masiv Ještědu, se okamžitě stala oblíbeným symbolem libereckého kraje. Mimořádnost stavby, která spojuje funkci vysílače s horským hotelem a restaurací, potvrdilo udělení Perretovy ceny. | ||
|
| ||
 |
Pražské metro | |
| Výstavba metra probíhala po etapách. První úsek trasy C a celého metra byl zprovozněn 9. 5. 1974. Ještě do konce roku přepravilo metro 39 mil. cestujících. V současné době jsou prakticky dokončeny trasy B a C. | ||
|
| ||
 |
Krematórium Bratislava | |
| Krematórium a urnový háj v Bratislave je prvé krematórium na Slovensku a patrí k našim najlepším dielam povojnovej architektúry. Realizovalo sa v rokoch 1967 – 1968 podľa projektu architekta Ferdinanda Milučkého z rokov 1962 – 1963. | ||
|
| ||
 |
Nuselský most | |
| Nuselský most patří mezi naše největší mosty. Sdružený předpjatý rám o pěti polích převádí přes Nuselské údolí šestiproudovou magistrálu s oboustrannými chodníky a uvnitř nosné konstrukce trasu C metra. | ||
|
| ||
 |
Most SNP v Bratislave | |
| Most SNP, od roku 1990 do roku 2012 nazývaný aj Nový most, predstavuje jednu z hlavných dominánt Bratislavy, čo potvrdzuje aj v minulosti získané označenie najcharakteristickejšej stavby mesta. Hoci jeho výstavba prebiehala v rokoch 1967 – 1972 | ||
|
| ||
 |
Televízna veža Kamzík Bratislava | |
| Televízna veža Kamzík je jedným zo symbolov a orientačných bodov hlavného mesta Bratislavy. Je to najvyššia veža na Slovensku a zároveň príklad spojenia architektúry a inžinierskeho staviteľstva v jednom diele. Celková výška stavby je 194 metrov | ||
|
| ||
 |
Dálnice D1 Praha – Brno | |
| Dálnice D1 mezi Prahou a Brnem je naše nejstarší a nejvytíženější dálnice. Stavět se začala dvakrát. Po záboru pohraničí v roce 1938 zahájila armáda výstavbu dálničního úseku Praha-Humpolec. Autorem slova dálnice byl Karel Chmel. | ||
|
| ||
 |
Slovenský rozhlas v Bratislave | |
| Budova Slovenského rozhlasu, jedna z architektonických dominánt Bratislavy, bola postavená v čase, keď umenie ovládal socialistický realizmus. V rámci mesta ide o výnimočnú budovu, koncept svedectva doby, v ktorej vznikala. Táto doba bola priaznivo n | ||
|
| ||
 |
Obchodní dům Kotva | |
| OD Kotva představuje špičku designu 70. let a už několik let aspiruje na status kulturní památky, který si jistě zaslouží. | ||
|
| ||
 |
Obloukový most na D6 přes Ohři (u Lokte) | |
| Most je dlouhý 296,3 m, široký 13 m. Vetknutý oblouk má rozpětí 126 m a vozovka je 55 m nad údolím. V současnosti je to třetí největší oblouk v České republice. Most má 10 polí, z toho je 5 nad obloukem. | ||
|
| ||
 |
Vodní nádrž a elektrárna Dalešice | |
| Vodní dílo Dalešice vzniklo v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jeho úkolem je stabilizace elektrizační sítě a zajištění dostatečného objemu technologické vody pro jadernou elektrárnu. | ||
|
| ||
 |
Dům Na Můstku v Praze | |
| Budova na dolním konci Václavského náměstí, která nahradila kvůli stavbě metra zbořený Dům vlny a hedvábí, se krátce po svém dokončení stala ikonou a zapsala se do dějin české architektury. Nebylo to jen díky postavení na hranici Nového a Starého ... | ||
|
| ||
 |
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě | |
| Děkanský kostel v Mostě je v dnešní době nejen vzácnou památkou pozdní gotiky, ale zejména mementem epochy 2. poloviny 20. století. Vydolování malebné mostecké krajiny a zánik raně středověkého města kvůli těžbě hnědého uhlí. | ||
|
| ||
 |
Vodná elektráreň Čierny Váh | |
| Prečerpávacia vodná elektráreň Čierny Váh je našou najväčšou prečerpávacou vodnou elektrárňou a svojím inštalovaným výkonom 735 MW aj najväčšou vodnou elektrárňou v strednej Európe. Zároveň je najvyššie položenou vodnou elektrárňou na Slovensku. | ||
|
| ||
 |
Nová scéna a rekonstrukce Národního divadla v Praze | |
| V současnosti je Nová scéna jedním z center pražského veřejného života a velmi navštěvovaná je i piazzetta, která nese jméno Václava Havla. | ||
|
| ||
 |
Diaľničný viadukt Podtureň | |
| Viadukt Podtureň s dĺžkou 1 035 metrov (z toho asi 700 metrov nad územím obce) bol dlho najdlhším cestným mostom na Slovensku a zároveň v Československu. S | ||
|
| ||
 |
Vodné dielo Gabčíkovo | |
| Vodné dielo bolo budované od roku 1977 s cieľom zabrániť pravidelným záplavám, ktoré v minulosti spôsobili značné škody. Po odstúpení Maďarska bola realizovaná len časť diela tzv. Variant C. | ||
|
| ||
 |
Vodní elektrárna Dlouhé Stráně | |
| Nejvýkonnější přečerpávací vodní elektrárna v ČR patří i k největším v Evropě. Je vybavena dvěma reverzními Francisovými turbínami o výkonu 2 x 325 MW. Elektrárna je situována v chráněné krajinné oblasti Hrubý Jeseník | ||
|
| ||
 |
Atómová elektráreň Mochovce | |
| Atómová elektráreň Mochovce je jedným zo základných pilierov energetickej siete na Slovensku.Prevládajú tu najmä technologické a funkčné aspekty. Pozostáva zo štyroch blokov s tlakovodnými reaktormi typu VVER 440/V-213, každý má výkon 470 MW | ||
|
| ||
 |
Televizní věž Praha – Žižkov | |
| Věž na první pohled připomíná raketu – sestava tří ocelových dříků dosahuje výšky 134 m, tubus s anténou pak 216 m. Mezi tubusy jsou vetknuta 3 patra kabin s trojramenným půdorysem. V 66 metrech je umístěna restaurace, v 93 metrech vyhlídková plošina | ||
|
| ||
 |
Jaderná elektrárna Temelín | |
| Jaderná elektrárna Temelín (JETE) s instalovaným výkonem 2x1000 MW je druhou jadernou elektrárnou v ČR a jednou z nejnověji dostavěných v Evropě. V roce 2000 byly do provozu uvedeny 2 z původně plánovaných 4 bloků. | ||
|
| ||
 |
Tančící dům | |
| Kromě kancelářských podlaží je v nejvyšším patře restaurace a dvě vyhlídkové terasy, v přízemí oddělené vstupy do jednotlivých provozních částí a rozsáhlá výstavní plocha. Návrh interiéru kromě restaurace byl svěřen Evě Jiřičné | ||
|
| ||
 |
Budova Národnej banky Slovenska | |
| Budova ústredia Národnej banky Slovenska patrí k významným dominantám hlavného mesta SR Bratislavy a so svojimi 111 metrami si celých 15 rokov držala prvenstvo najvyššej budovy na Slovensku. | ||
|
| ||
 |
Klášter trapistů v Novém Dvoře | |
| V odlehlém zákoutí jihozápadních Čech tak byl obnoven duchovní život, před padesáti lety násilně ukončený. Ojedinělá duchovní stavba, upravený barokní dvorec s železobetonovou novostavbou kostela Matky Boží, je do hloubky prodchnutá spiritualitou. | ||
|
| ||
 |
O2 (Sazka) aréna Praha | |
| Víceúčelová hala O2 aréna na rozhraní pražských Vysočan a Libně, označovaná za jednu z nejmodernějších v Evropě, byla otevřena v březnu 2004 po zhruba 17 měsících výstavby. | ||
|
| ||
 |
Most Apollo v Bratislave | |
| Most Apollo je druhý najmladší bratislavský most, spájajúci brehy mestských častí Petržalky a Ružinova. Bol dokončený v roku 2005 a mal slúžiť na ďalšie odľahčenie dopravy v hlavnom meste Slovenska. | ||
|
| ||
 |
Hotel Kempinski Štrbské Pleso – rekonštrukcia | |
| Grand Hotel Kempinski High Tatras prešiel komplexnou rekonštrukciou historickej budovy dobudovaním rozsiahlej podzemnej časti s technickým zázemím, obslužnou infraštruktúrou a servisom, zrekonštruovaním reštaurácie, konferenčnej a tanečnej sály | ||
|
| ||
 |
Odbavovací terminál letiště Brno | |
| Převrácená variace na brněnský funkcionalismus – tak by se dala chápat nová hala brněnského letiště. Svými oblými tvary a mocnými oblouky je přímo antitezí přísných linií | ||
|
| ||
 |
Tunel Blanka | |
| Tunelový komplex Blanka je součástí Městského okruhu v Praze. Tvoří jej Brusnický, Dejvický a Bubenečský tunel o celkové délce 5,5 km. Jde o nejdelší tunel v České republice a o nejdelší městský tunel v Evropě. | ||
|
| ||
 |
Dolní oblast Vítkovice – konverze | |
| Průmyslový okrsek Dolních Vítkovic je jednou z našich národních kulturních památek. Jeho revitalizace a zpřístupnění veřejnosti představuje zdařilé spojení historických struktur s novodobými doplňky, i specifickou kapitolu naší památkové péče. | ||
|
| ||
 |
CITY ARENA Trnava - Multifunkčný komplex | |
| Multifunkčný komplex sa nachádza na okraji centrálnej mestskej zóny Trnava a zároveň v priamom dotyku s mestskou pamiatkovou rezerváciou mesta. | ||
|
| ||
 |
Obytný komplex Panorama City Bratislava | |
| Polyfunkčný komplex Panorama City predstavuje dve v súčasnosti najvyššie budovy na Slovensku s výškou 112,20 m a 112,60 metra. Ikonické veže majú originálny trojuholníkový tvar a umožňujú nielen unikátny výhľad na Bratislavu | ||
|
| ||
 |
Diaľničný úsek D3 Svrčinovec – Skalité | |
| Úsek je realizovaný v polovičnom profile a jeho celková dĺžka je 12,282 km. Trasa diaľnice vedie v členitom území Západných Beskýd s komplikovanými inžinierskogeologickými a hydrogeologickými pomermi, preto bolo potrebné zrealizovať aj sanačné opatre | ||
|
| ||
 |
Archeopark Pavlov | |
| Muzeum bylo postaveno jako betonový monolit na železobetonových pasech a základové desce. Stěny byly vylívány do oboustranného šalování. Po dokončení bylo převrstveno zeminou, osazenou regionálně typickými rostlinami. | ||
|
| ||