< >

Brněnské výstaviště

Areál brněnského Výstaviště vznikl koncem 20. let 20. století pro Výstavu soudobé kultury. Specifická úloha výstavních pavilonů byla příležitostí, kde mohly naplno zaznít nejprogresivnější stylové projevy doby. V brněnských Pisárkách tak vznikl neobyčejný soubor funkcionalistických staveb, na kterém se podíleli takoví architekti jako Emil Králík, Bohuslav Fuchs, Pavel Janák, Josef Gočár nebo Jiří Kroha. Každý z nich vytvořil jeden z pavilonů, do něhož vtělil svůj osobitý rukopis. Dominantou Výstaviště 1. republiky je budova Obchodně-průmyslového paláce, který svými sevřenými křídly v půdorysu „A“ určuje hlavní osy celého areálu. Konstrukci výstavních hal „Áčka“ tvoří parabolické oblouky řetězovkových kleneb. Jejich tvar je invencí Jaroslava Valenty (spolu s Josefem Kalousem autora návrhu pavilonu), který takto poupravil staticky velmi namáhané oblouky půlkruhové. Vedle samotného Výstaviště prezentovala trendy soudobé kultury v oblasti bydlení i samostatná kolonie „Nový dům“ v brněnských Žabovřeskách, inspirovaná obdobnými výstavami např. ve Stuttgartu. Po válečném obsazení nacisty přinesla 50. léta oživení, průmysl hledal nová odbytiště a roku 1959 se konal první mezinárodní strojírenský veletrh. Pro jeho účely vznikl reprezentativní kruhový pavilon „Z“ s pozoruhodnou kopulí s rozpětím přes 90 m a výškou 46 m. Autory ocelové konstrukce jsou Ferdinand Lederer a jeho spolupracovníci. Unikátní pružný montovaný skelet kopule byl v prototypu odzkoušen na menším kruhovém pavilonu „Y“. Od 80. let byla dotvářena infrastruktura – pracovalo se hlavně na odstranění sezónnosti provozu. Prozatím posledním doplňkem areálu je hala „P“ architekta Jaroslava Dokoupila, splňující současné požadavky výstavnictví.

Brněnský výstavní okrsek slouží dodnes původnímu účelu a představuje neobyčejnou kroniku vývoje architektury 20. století.

Adresa: Výstaviště 405/1, Brno – střed

Realizace: 1924 ‒ 2009

Stavebník: VAS - Výstavní akciová společnost, BVV - Brněnské vzorkové veletrhy, později Brněnské veletrhy

Projektant: Josef Kalous, Emil Králík, Jaroslav Valenta, Adolf Loos, Bohumír Čermák, Bohuslav Fuchs, Oldřich Starý, Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Havlíček, Vlastislav Chroust, Evžen Šteflíček, Zdeněk Alexa, Zdeněk Denk, Ferdinand Lederer, Miloš Matiovský, Miroslav Spurný, Antonín Ševčík, Zdeněk Lang, Radúz Russ, Zdeněk Müller, Ivan Ruller, Viktor Rudiš, Martin Rudiš, Zdeňka Vydrová, Jan Chlup, Miroslav a Dagmar Velehradští, Jaroslav Dokoupil

Zhotovitel:











x



Mapa:

< >